Přejít na hlavní obsah
CS CZčeština

Z Konga do Rwandy – seznamte se s Clementine

Jmenuji se Clementine. Jsem 40letá konžská uprchlice žijící v Mugombwě ve Rwandě. Do Rwandy jsem přijela v roce 2013 se svými dětmi.

Fotografie Clementine, konžské uprchlice usmívající se na kameru, která má na sobě barevné oblečení.

Moje cesta z Konžské demokratické republiky (Konga) byla obtížná.

Když vypukla válka, byla jsem v Severním Kivu – ve vesnici Bicanga. Měli jsme dům, farmu a mimo jiné osm krav. Utekli jsme, protože skupina lidí z jiné etnické skupiny nám vypálila dům a vyrabovala všechny naše věci.

Prošli jsme Kirorirwe Forest a poté se dostali veřejnou dopravou do Gomy (východní část Konga). Z Gomy jsme šli na rwandskou hranici a byli jsme vřele přivítáni v přijímacím centru na rwandské straně.

Přesunuli nás do přijímacího centra Nkamira. Odtud jsme byli převezeni do uprchlického tábora Mugombwa.

Budování života ve Rwandě

V Mugombwě žijeme dobrý život. Jsem farmářka, a když jsme dorazili, UNHCR, Agentura OSN pro uprchlíky, mě spojila s hostitelskou komunitou. Dali nám pozemky a to, co vypěstujeme, přispívá k finanční pomoci, kterou dostáváme. Díky tomu mohu posílat všech svých šest dětí do školy.

Dvě ženy stojí, objímají se, smějí se a v barevném oblečení.

Autor fotografie: © UNHCR/Samuel Otieno

“
Práce farmářky pro mě hodně znamená. Je to cesta k soběstačnosti a příležitost uživit svou rodinu a uspokojit její základní potřeby.
”

ClementineFarmářka a podnikatelka

Ve Rwandě jsem byla povzbuzována, abych se spoléhala sama na sebe a pomohla dalším zranitelným ženám v táboře stát se zkušenými farmářkami, abychom dokázaly vypěstovat více plodin a chránily náš způsob života. A vycházíme dobře s hostitelskou komunitou, se kterou spolupracujeme na aktivitách, jež nám pomáhají zajistit obživu.

Farma neprodukuje dost vzhledem k velikosti půdy, takže to, co vydělám, doplňuje podporu, kterou dostávám od UNHCR. Pomáhá nám například získat oblečení a boty.

Dnes se již nevěnuji pouze farmaření. Organizace UNHCR mě vyškolila v různých oblastech – jako je vývoj a projektový management. Dnes si tedy vydělávám i prostřednictvím malého obchůdku, který vlastním. Prodáváme rýži, kukuřičnou mouku, cukr, sůl, fazole, maniokovou mouku a olej.

“
Prostřednictvím organizace UNHCR jsem se naučila, jak rozvíjet své podnikání a zdokonalovat své dovednosti.
”

ClementineFarmářka a podnikatelka

Pocit domova

Ve Rwandě se cítíme jako doma, protože místní nás aktivně podporují tím, že nám nabízí půdu pro pěstování plodin, abychom se uživili. Cítíme se zde jako doma, protože máme přístup k humanitárním službám poskytovaným organizací UNHCR a vládou Rwandy a nemusíme se bát o svou bezpečnost – na rozdíl od Konga, kde přežijí jen ti nejsilnější.

Dvě ženy stojí na poli s rukama kolem sebe, drží hrábě a mají na sobě barevné oblečení.

Autor fotografie: © UNHCR/Samuel Otieno

“
Rwanda pro mě znamená hodně; je to můj druhý domov. Máme jídlo, mohu uspokojit potřeby svých dětí, můžeme spát bez obav o svou bezpečnost, nejsou zde žádné ozbrojené skupiny ani střelba a moje děti mají přístup ke vzdělání. Máme také přístup k bezplatné zdravotní péči.
”

ClementineFarmářka a podnikatelka

Když si vzpomenu na Kongo, nejvíc mi chybí sousedé. Vedli jsme společně šťastný život a sdíleli jsme to málo jídla, které jsme měli, jako kravské mléko, irské brambory a fazole. Také mi chybí moje kultura a způsob, jakým spolu dojíme krávy.

Co pro mě znamená domov? Je to místo, kde mám spoustu příležitostí udělat cokoli pro svou rodinu, mám dostatek půdy k pěstování, mohu mít dobytek a žít uvolněný život.

Domov také znamená místo, kde mohou lidé obdělávat vlastní půdu a žít jako občané, kde mají volný přístup ke službám a mohou se vzájemně podporovat.

Umění zvládat nástrahy života

Když přede mne život klade nástrahy, modlím se. Poté hledám pomoc u kolegů farmářů a sousedů z řad uprchlíků. Nevzdávám se, přijímám životní lekce a snažím se získat finanční podporu, pokud to moje rodina potřebuje.

Žena stojí a hledí do dálky, na rameni má položené hrábě a na sobě má barevné oblečení.

Autor fotografie: © UNHCR/Samuel Otieno

“
Těžký život může být silou, která mně pohání k tomu, abych zdolávala obtíže a šla vpřed bez selhávání – a získala půjčku od spořicích skupin.
”

ClementineFarmářka a podnikatelka

Když si představuji budoucnost, ráda bych se podílela na větších chovatelských aktivitách, kde bych mohla vlastnit krávy. Mám motivaci stát se podnikatelkou schopnou živit, podporovat a vzdělávat své děti – stát se tak skutečnou podnikatelkou.

Co se týče mých dětí, chci je poslat do školy, aby mohly pokračovat ve studiu, bojovat za svůj růst a pak plánovat svou budoucnost.

Klíčem je sebedůvěra

Být uprchlicí mě naučilo, že se musím snažit být silná a tvrdě pracovat, abych dosáhla úspěchu. Také mě to naučilo, jak je důležité začlenit se do hostitelské komunity, abych ukázala, že ženy uprchlice mohou dosáhnout toho, co ženy v hostitelské komunitě – a dokázat, že jsme naprosto soběstačné, riskujeme a motivujeme ostatní ženy, aby změnily svůj život.

Autor fotografie © UNHCR/Samuel Otieno

“
Chci, aby lidé uznali, že uprchlíci, stejně jako všichni ostatní, mají znalosti, dovednosti a schopnosti. Zejména uprchlice jsou matkami s mnoha talenty – včetně farmaření, znalostí o financování zemědělství a vedení.
”

ClementineFarmářka a podnikatelka

Přála bych si, aby lidé pochopili, že jakmile se uprchlíci stanou soběstačnými, mohou přispět k národnímu růstu.

Pokud bych měla dát radu ostatním uprchlíkům, řekla bych, že by měli tvrdě pracovat, aby se stali soběstačnými, naučili se šetřit a nacházeli příležitosti na základě svého talentu a schopností.

Uprchlíci nemusí být závislí na humanitární pomoci poskytované organizací UNHCR a jejími partnery: musíme správně hospodařit s tím málem, co máme, a šetřit na budoucnost.

Autor všech fotografií v tomto příběhu: © UNHCR/Samuel Otieno