Konec výmluv, že nemáte krabičku se svačinou
Krabička se svačinou nebo obědem je z mnoha důvodů dobrý nápad. Jak na ni? Připravili jsme pro vás seznam pěti nejčastějších výmluv a ukázali i způsoby, jak to jde! Dobrou chuť!
1. „Nevypadá to moc chutně”
Jídlo si tedy připravte tak, aby se vám už při pohledu na něj sbíhaly sliny. Není to nic složitého, ale při tom zásadní pro úspěch. Stačí pár snítek čerstvých bylinek a i včerejší zbytky nebo zmražené jídlo budou vypadat skvěle. Pokud máte i salát, dejte ho zvlášť.
2. „Zabírá moc místa”
Nemusí. Stačí si vyhradit jednu zásuvku, kde budete mít vše potřebné. Doporučujeme využít stojan na víčka od dóz. Nezaberou tolik místa a budete mít o nich přehled.
3. „Nemám na to čas”
Kdo je připraven...Obětujte hodinku z víkendu a připravte si jídlo na pracovní dny. Stačí uvařit více porcí a pár si jich zmrazit. Pak si jen v mrazicím boxu vyberete, na co máte chuť. A budete vědět, co jíte (protože jste to vařili sami) a nebude vás to stát moc peněz. Když takto budete pokračovat každý víkend, budete mít rozmanité zásoby a budete si moci jídelníček obměňovat (nebo vyměňovat s kolegy).
4. „Dá to moc práce a umývání”
Jako krabičku na jídlo můžete využít i skleněnou dózu s víkem. Můžete do ní dát cokoliv od polévky po saláty a navíc můžete jíst přímo z ní (a budete mít méně nádobí na mytí). Když navíc jídlo do dózy hezky naskládáte, bude i krásně vypadat.
5. „Zapomínám ji doma”
Vymyslete si systém, abyste na krabičku s jídlem nezapomínali. Stačí na ni totiž párkrát zapomenout a dobrý zvyk je pryč. Řešením může být připomínka ve formě „post-it" papírku na nástěnce u vchodu, pojatého i jako menu (můžete si případně vytvořit jídelní lístek na celý týden).
Jsme moc rádi, když naši zákazníci přistupují k výrobkům kreativně. Jen tak dál! Ale mějte prosím vždy na paměti, že pokud výrobky IKEA pozměníte nebo upravíte tak, že je nebude možné opětovně prodat nebo použít k původnímu účelu, zaniknou tím komerční záruky IKEA a zanikne též vaše právo na vrácení výrobku
Připravili:
Bytový design: Kristina Pospelova
Fotografie: Monika Lundholm
Texty: Henrik Annemark/Mayka
